Publikace je věnována snahám o zrušení trestu smrti v komunistickém Československu, které vrcholily v období pražského jara v souvislosti s reflexí tragických dopadů nedávného „porušování socialistické zákonnosti“ i hledáním nové, funkčnější podoby trestní politiky. Zároveň byly součástí globálních debat o relevanci absolutního trestu. Pozornost je dále zaměřena na diskuse o rozsahu jeho užívání od přijetí nového trestního zákona v roce 1961, který vedle trestu smrti stanovoval maximální trest odnětí svobody ve výši patnácti let, do jeho novelizace v roce 1973. Ta přinesla v reakci na všeobecnou kritiku příliš hluboké propasti mezi těmito trestními sazbami úpravu výjimečného trestu – alternativou k trestu smrti se stal trest odnětí svobody do 25 let. Na řadě konkrétních případů kniha dokumentuje, jak často byla tenká hranice mezi životem a smrtí pachatele při zvažování trestu v závažných kriminálních případech. Součástí publikace, založené na důsledném pramenném výzkumu, je i edice dvanácti dokumentů a bohatá obrazová a dokumentární příloha.
Diskuze
Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.